Český rejdič
ČESKÝ REJDIČ
Názvy dle EE: N.: Böhmischer Tümmler; F.: Culbulant de Tcheque; A.: Czech Tumbler
Zařazení v seznamu plemen EE: rejdiči č. 967
Původ: Česká republika – hlavní město Praha a okolí
Stručná historie
Je produktem pražského a středočeského holubářství, kde byl a je ponejvíce chován. Zpočátku byl nazván českým rejdičem chocholatým rousným. Je příbuzným pražského středozobého rejdiče. Vznikl křížením několika plemen chocholatých a punčoškatých středozobých rejdičů, od kterých získal líbivý výstavní exteriér. Základem pro jeho vznik byli ale rejdiči pražští. Patří do skupiny rejdičů oblíbených pro dobré letové schopnosti v hejnu po dobu 1 až
Exteriér
Plemenné znaky: charakterizuje jej jemná, ušlechtilá střední postava, lasturovitá chocholka a opeřené nohy s krátkými rousky. Je také cenným plemenem rejdiče pro dobré letové schopnosti v hejnu (po dobu 1–2 hodin) a pro hodnotný okrasný exteriér.
Etologické znaky: temperamentní holub s výbornými letovými schopnostmi, plodností a péčí o odchov.
Postava: jemná a drobná (od hrudi ke konci ocasu měřící do
Držení těla: lehce se svažující vzad.
Hlava: mírně klenutá se širším a vyšším čelem, přechod do záhlaví je strmější. Nadočnicové hrbolky a zadní hrbolek jsou málo znatelné. Temeno mírně plošší. Pernaté ozdoby hlavy: hlava je zdobená lasturovitou chocholkou bez postranních růžic, která převyšuje temeno hlavy.
Oči: velké, živé, duhovky perlové, bez prokrvení.
Obočnice: úzké a jemné. U černých, modrých a červenopruhých běloušů jsou šedé až černé, u ostatních růžové až červené.
Zobák: střední délky (do
Ozobí: méně vyvinuté, hladké s bílým popraškem.
Krk: středně dlouhý, široce nasazený, k hlavě se zužující a lehce dozadu nesený. Hrdlo je dobře vykrojené.
Křídla: široká, k tělu dobře přitažená, dobře složené letky spočívají na ocasu, nekříží se a nedosahují konce ocasu.
Ocas: kratší, úzce složený, nedotýká se země a navazuje na linii hřbetu.
Nohy: středně dlouhé. Barva drápků je shodná s barvou zobáku.
Pernaté ozdoby nohou: jsou opeřené krátkým a hustým rouskem do
Postoj: širší.
Struktura opeření: husté, krátké, pružné a přilehlé.
Barva, lesk a kresba
Barvy jsou čisté, rovnoměrně rozložené po všech barevných částech s odpovídajícím leskem. Kresby jsou požadovány pravidelné s příslušnýmuspořádáním u jednotlivých rázů.
Kresebné barevné rázy
Modří pruhoví a kapratí.
Stříbřití pruhoví: jsou světle šedí se smetanovým nádechem včetně rousků; ruční letky, pruhy a ocasní pruh jsou šedohnědé, hruď a krk tmavší, zobák,obočnice a drápky světle rohové.
Červeně plaví pruhoví: mají pruhy, hruď a krk červené s cihlovým nádechem, zobák, obočnice a drápky jsou smolově černé, ocas a letky jsou popelavé.
Žlutě plaví pruhoví: mají pruhy, hruď a krk žemlově žluté, zobák, obočnice a drápky jsou světlé, ocas a letky světle popelavé.
Homozygotní bělouši: jsou bílí černopruzí, červenopruzí nebo žlutopruzí, případně až zcela bílí, kteří mohou být i s tmavým zobákem, obočnicemi a drápky. Obočnice jsou u ostatních narůžovělé, zobák světlý, narůžovělý; drápky světlé; rousky bílé; černohrotí mají černošedé konce ručních letek a ocas, zobák, obočnice a drápky jsou černé; rousky mohou být barevně prokvetlé.
Heterozygotní bělouši: mají středy per probělené účinkem faktoru grizzle, vyskytují se ve všech plavých rázech, mramorování je pokud možno pravidelné, nejméně zřetelné na ustálených i neustálených okrscích.
Vady
Výlukové vady: chybějící pernaté ozdoby, jiná barva očí než určuje vzorník.
Velké vady: příliš dlouhá, vodorovně nesená nebo hrubá postava, hranatá hlava, hrubé
Malé vady: drobné vady postavy, hlavy, barvy a kresby. Malé vady zbarvení zobáku, ozobí,
Posuzování: postava, pernaté ozdoby, hlava, oči, zobák, zobák, obočnice, barva a kresba,
Kroužek: č. 8.
Ústřední odborná komise chovatelů okrasných a užitkových holubů
Český svaz chovatelů
2011