Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šlechtitelský plán

10. 3. 2014

Šlechtitelský plán

Klubu chovatelů holubů českých rejdičů a pražských rejdičů středozobých.

                                                                              image001.jpg

 image002.jpg

Na základě dvouleté činnosti klubu a zkušeností z této doby vyplývajících, byl zpracován následující šlechtitelský plán pro plemena Český rejdič a Pražskský rejdič středozobý.

 

Všeobecné zásady:

1.Publikovat pravidelně články o činnosti klubu a o šlechtění plemen v klubu chovaných.

2.Udržovat plynulou informovanost členů ale i nečlenů klubu  o činnosti klubu a o chovatelích chovající česká plemena rejdičů prostřednictvím stránek www.ceskyrejdic.estranky.cz  Pracovat na zvyšování návštěvnosti klubových stránek.

 

3. Jednou ročně uspořádat klubovou výstavu s posuzováním otevřeným pro veřejnost

 

3. Spolupracovat s posuzovatelským sborem a ÚOK na zdokonalování znalostí posuzovatelů při posuzování Českých rejdičů a Pražských rejdičů středozobých. Spolupracovat na výchově posuzovatelů i z řad nečlenů klubů

4. Propagační a výstavní činnosti získávat nové nadšené chovatele námi chovaných plemen holubů.

5. Zavést rodokmenné líhnutí holubů

 

Český rejdič

 

Systematicky pracovat na rozšíření nejtypičtější barvy a kresby českého rejdiče a to tmavohrotého bělouše.

Ve spolupráci s genetiky( přítel Šindelář, Dr. Tyller )pracovat ve smyslu jejich stávajících rad na regeneraci bělouše černopruhého.

2. Rozšířit vzácné barevné a kresebné rázy červenopruhých a žlutopruhých běloušů.

 

 

Pražský rejdič středozobý

_dsc1140.jpg 

1.   Udržet stávající genofond barev, ve spolupráci s genetiky pracovat na vyšlechtění tmavohrotého  pražského středozobého rejdiče.

2.   Při klubové výstavě  uskutečnit seminář o ideální typologii tvaru hlavy, šířce a délce zobáku. Při této příležitosti provést měření délky zobáku a stanovit i minimální délku zobáku při které je možno holuba považovat za středozobého.

3.     Zahájit šlechtění kresby tygra.

4.     Přikřížením krátkozobého pražského bělouše docílit výraznějšího úhlu mezi zobákem a čelem hlavy holuba.

 

5.     Na významných chovatelských výstavách zejména na výstavě klubové provádět měření délky a šířky zobáku v rámci stanovení optimálního poměru těchto parametrů.

6.     U vlaštováků pracovat na zdokonalení a sjednocení typu postavy. Systematicky pracovat na zdokonalovaní co nejčistšího perlového oka a to použitím mezibarevného křížení, popřípadě použitím krve českého rejdiče.Mezi doporučené meziplemenné kříže bude patřit i příliv krve pražského krátkozobého rejdiče – bělouše.

7.     Jedince získané křížením mezi barvami, ale i meziplemenným křížením předvést na klubové výstavě k posouzení komisi jmenované vedením klubu v které budou zastoupeni 2 členové klubu a posuzovatel holubů ať už to klubový, nebo neklubový vybraný výborem klubu.

8.     U rodokmenného líhnutí poctivě a zodpovědně zaznamenávat křížení mezi barevnými rázy pražského středozobého rejdiče, ale i křížení mezi plemeny.

Grafické studie stavby těla českého rejdiče.

S ohledem na nejednotnost při šlechtění a posuzování českého rejdiče jsme se rozhodli provést počítačovou studii, která by nám pomohla za využití počítačové techniky z optimalizovat důležité parametry stavby těla holuba. To co kromě postavy dělá českého rejdiče rejdičem, je především hlava. Proto jsme rozhodli při studiu fotografií holubů pocházejících  z různých chovů a z časového období cca 15 let zpět do současnosti zaměřit na sledování úhlu mezi zobákem a čelem, úhlu mezi čelem a temene. Dále pak vzdálenosti čela od oka s porovnáním vztahujícím se k velikosti oka.

 Jak vyplývá z několika přiložených fotografií, úhly sevřené osou zobáku a čelem jsou od sebe výrazně odlišné. S přihlédnutím k platnému standartu se nám jako optimální jeví úhel 131 až 135 stupňů.

Vzdálenost od oka k čelu by pak neměla být menší, než průměr oka, ale mela by se blížit označíme li průměr oka X k vzdálenosti 1,25 – 1,3průměru oka k čelu hlavy.

 

Slabinou při nejednotném posuzování hlavy bývá posazení chocholky ve vztahu k hlavě. Setkáváme se s chocholkami přilehlými nízko posazenými.Ty ve své podstatě jakž takž každý pozná. Horší je to s vadou , která se vyskytuje i u líbivých širších hlav, kde temeno je zapeřené tak, že jeho linie naráží přímo do chocholky, která je pak nízká a není viditelné záhlaví. Viditelné záhlaví bylo vždy a v každém standartu počínaje uznáním plemene v tehdejší ČSSR. To můžeme dokumentovat na starších, byť naivně zpracovaných perokresbách, ale i na perokresbě v aktuálně vydaném vzorníku z roku 2011.

 

image003.jpg

Perokresba z publikace Voráčka posazení chocholky ve vztahu k hlavě jasně dokumentuje.

 

image004.jpg

Lepší kresba chocholky bohužel na velmi kulaté hlavě, s vadným, příliš rovným držením dle publikace Bureše toto dokumentuje rovněž.

Bohužel , ten kdo dělal připomínkové řízení , pokud vůbec nějaké proběhlo zřejmě nepatřil k velkým znalcům skupiny rejdičů.

Nejpropracovanější perokresba z tohoto titulu je poslední  z vzorníku 2011. Byť i v tomto vzorníku jsou perokresby zidealizovány takovýmto způsobem, že důležité parametry ve stavbě holuba jsou záměrně zviditelněny, aby je posuzovatel při posouzení nepřehlédl. Jsme připraveni naše názory v případě zájmu ze strany posuzovatelského sboru presentovat na školení posuzovatelů. Jsme ale připraveni i ke konzultacím na případných změnách vzorníků ať už se to týká textové části, nebo perokreseb.

 image005.jpg

image006.jpg

Poslední dvě hlavy. Bělouš špatná, modrý dobrá

 

Letové vlastnosti: jedním ze základních cílů při založení klubu bylo a je i šlechtění letových vlastností rejdičů, na které se v posledních desítkách let zapomnělo a údaje uváděné v literatuře se pohybují spíše v říši pohádek. Pří šlechtění českých rejdičů a pražských rejdičů středozobých budeme i nadále propagovat let českých plemen rejdičů formou propagace v odborném tisku, publikováním na internetu, ale hlavně v každodenním životě podporovat úsilí členů v oblasti volného proletu holubů, nebo systematickým tréninkem letových vlastností. Při shánění letových vlastností pražských středozobých rejdičů jsme zjistili hlavně u vlaštováků, kteří byli i několik let zavřeni ve voliéře, že z holubů, kteří po svém vypuštění padali různě do zahrad a polí se po několika dnech stali holubi, kteří byli schopni zakroužit nad holubníkem a postupně se dostávali do stále větších výšek S tím, že holubi krouží v kruzích nad holubníkem a nevzdalují se při kroužení od domova více jak cca 300 m. Při tréninku letových vlastností větších hejn čítajících 50, 60 ks někteří jedinci po vzlétnutí takřka okamžitě přistávají. Těch je menšina. Největší skupinu vytvoří holubi, kteří létají ve střední výšce a nad nimi zpočátku nejmenší skupinu vytvoří holubi létající do velkých výšek. Skupina holubů, kteří po vzlétnutí mají tendenci přistát okamžitě zůstává v podstatě konstantní. Potěšující při tréninku ale je, že skupina holubů, kteří létají nejvýše postupným tréninkem narůstá a počet holubů létajících ve vysokých výškách se zvětšuje. V zásadě jsou to ale zejména pražští rejdiči středozobí. U českých rejdičů jsme prozatím rádi, pokud vůbec létají a dosahují středních výšek. Jejich aktuální výkonnost je spíše malá.

Při volném každodenním vypouštění, kdy chovné hejno vyženeme současněě ven holubi běžně létají od 5 do 25 ti minut.  Časy nad 25 minut lze považovat za velmi dobré. Pokud se snažíme o honění holubů tím způsobem, že je  vypouštíme jen omezený počet dnů v týdnu, dosáhneme při tomto způsobu tréninku časů blížících se k jedné hodině.  Času 2 hodiny bylo dosaženo při společném tréninku českých rejdičů se slovenskými vysokoletci, kteří podrželi hejno delší dobu ve vzduchu. Doporučujeme členům klubu trénink zejména mladých holubů v období jaro podzim. Sledujeme i určitý vliv délky letu v návaznosti délku a výšku letu.

Klub je připraven spolupracovat na změnách standartu českých rejdičů a pražských rejdičů středozobých a to i na počítačové grafice, která bude podkladem pro detailnější a přesnější zpracování perokreseb platných standardů.

Aktuálně jsme dokončili práci na perokresbě českého rejdiče u které bylo v maximální míře využito počítačové grafiky v návaznosti na fotomateriál vytvořený členy klubu.

cesky-rejdic-06.jpg 

 

cr-srovnani07.jpg 

 

Propagační videa: Z akcí klubu a zejména z tréninku holubů a jejich letových vlastností budeme i nadále pokračovat v natáčení propagačních videí.

 

http://vimeo.com/51465453 pražský rejdič středozobý

http://old.stream.cz/uservideo/392905-cesky-rejdic český rejdič

Zároveň si dovolujeme nabídnout promítání těchto videí při příležitostech jako je školení posuzovatelů, setkání chovatelských klubů, či na konferenci odbornosti. Videa se dají promítat před zahájením akcí, či v průběhu jejich přestávek.

 

Zpracoval : Ing. Gerhard Stein

Spoluautoři:  Jiří Jackiv, Pavel Vajs

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA