Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzorník českého rejdiče Havlín, Petržílka

24. 3. 2011

Český rejdič

Novodobě (1951) uznané plemeno, chované doposud převážně jen v Praze a středních Čechách, v malé míře i na jiných místech ČSFR. Je to středozobý rejdič, vzniklý hlavně na bázi pražského středozobého, od něhož se liší nejvíce vývinem pernatých ozdob – lasturovité chocholky a huňaté opeřených nohou s krátkými rozsky (grousek). Vyskytuje se v barvách pruhových běloušů, heterozygotních (grošovaných) i homozygotních (čápků a bílých), i jejich výchozích forem (plavých pruhových). Letový výkon by měl být obdobný jako u pražského středového, avšak k závodnímu letu se využívá zřídka.

Velikost kroužku: CS2

Pořadí důležitosti znaků při posuzování:

1.kvalita opeření a jiné předpoklady letového výkonu

2. pernaté ozdoby, postava, hlava, oči

3. zobák, obočnice, barva a kresba.

Exteriérové znaky:

Hlava: zaobleně kulatá, s šiřším a vyšším čelem a se sotva znatelnými 2 čelními hrbolky a 1 týlním, krátká, trochu kuželovitá, zdobená lasturovitou chocholkou bez postranních růžic.

Oči: velké, živé, duhovka perlová, co možná bez prokrvení.

Obočnice: úzké, jemné, barvou odpovídající barvě opeření (jako zobák).

Zobák: střední délky ( 15 mm), mírně klopený, barvou odpovídající barvě opeření ( v červených a černých/modrých barvách černý, ve žlutých světlý, narůžovělý).

Ozobí: malé, hladké, s bílým popraškem

Krk: středně dlouhý, štíhlý, široce nasazený, lehce nazad nesený, hrdlo dobře vykrojené, bez lalůčku.

Postava (trup): drobná (23 – 24 cm), jemná, hruď široká, pěkně klenutá, zaoblená, hřbet střední délky, mírně svažující.

Ocas: kratší, úzce složený, nedotýká se země, prodlužuje hřbetní linii.

Nohy: jeví se poměrně krátké, huňatě opeřené běháky přecházejíc na prstech v krátké (3 -4 cm) rousky, barva drápků odpovídá barvě zobáku (nevýznamná).

Opeření: husté, pružné, přiléhavé, naprosto hladké.

Pernaté ozdoby: pravidelná lasturovitá chocholka bez postranních růžic a huňaté punčošky s krátkým rouskem (grousek).

Barva: čistá, bez cizích barevných tónů, pravidelně rozložená, pruhy úzké, dobře protažené, nepřerušované, u běloušů grošovaných barevné peří bíle žíhané, u čápků (černohrotých) hlava a krk neskvrněné, mohou být pruhoví i bezpruzí, u bílých pruhy (červené nebo žluté) jen lehce naznačené, mohou i chybět, peří co možná lesklé.

Kresba: bez bílé kresby.

Rázy:

Plaví, bělouši heterozygotní (grošovaní) a homozygotní (čápci a bílí) v pruhových barvách černé (modré), červené a žluté (černopruzí, červenopruzí a žlutopruzí).

Výlukové vady:

Degenerační znaky signalizující sníženou schopnost letu, nerozvité peří, oranžové nebo vikvové oči a různookost.

Hrubé vady:

Tržené oči, svěšená křídla, chybějící rousek

Vady podle stupně a rozsahu malé až výlukové:

Vady utváření hlavy, postavy a kvality opeření, slabě vyvinuté, nepravidelné nebo deformované pernaté ozdoby.

Malé vady:

Vady zobáků, obočnic a znaků barevnosti ( zvláště barevné skvrnění hlavy a štítů u čápků a bílých) včetně lesku.