Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzorník českého rejdiče 1951

24. 3. 2011

Vzorník rejdiče českého

 

Znaky společné.

Na Českém rejdiči, který patří do skupiny rejdičů se středně dlouhým zobákem, oceňujeme především jeho postavu, barvu duhovky a zobáku, tvar hlavy, kresbu, chocholku a rousky na nohách.

Původ: střední Čechy, hlavně Praha

Postava a velikost: český rejdič je postavy malé, s dobře přilehlým opeřením. Od prsou ke konci ocasu je 23 -24cm dlouhý.

Hlava: je přiměřeně nízká a má na čele a vzadu málo vystupující hrbolky krátkého kuželovitého tvaru. Čelo je šikmo k zobáku skloněné. Hlavu zdobí lasturovitá, stejnoměrně rozložená chocholka  bez postranních růžic.

Oči a obočnice: oči jsou veliké a živé, zornička černá, duhovka perleťová. Obočnice u všech kreseb tvoří úzký, masitý krouže v barvě zobáku.

Zobák: je střední síly, mírně klopený, 15 mm dlouhý.

Ozobí: je nepatrně vyvinuté, šedobílé a s bílým popraškem.

Krk a hrdlo: krk je k tělu přiměřeně dlouhý, štíhlý, na trupu široce nasazený, bez lalůčků a je nesený mírně nazad.

Prsa: jsou široká a pěkně vyklenutá.

Křídla: jsou kratší než ocas, silná, dobře k tělu přiléhající. Letky jsou dobře složené a lehce spočívají na ocase.

Záda: jsou krátká, široká a mírně k zemi skloněná.

Ocas: je krátký, dobře složený, poměrně úzký a nedotýká se země. Od nasazení měřen středem je asi 10cm dlouhý.

Nohy: jsou poměrně nízké a zdobené punčoškami, které přecházejí v krátké a barvou odpovídající barvě zobáku.

Vady znaků společných:

a)      Hrubé: příliš veliká, netypická postava, vysoké nohy, úzká prsa, křídla přesahující délku ocasu, křídla svislá, ocas dotýkající se země, malá, nepravidelná, špičatá, nízko nebo vysoko nasazená chocholka, postranní růžice zakončující chocholku po obou stranách, neopeřené prsty, mající pouze punčošku, rous příliš dlouhý, vysoká a široká hlava, příliš dlouhý nebo pokřivený zobák, žlutá nebo červená duhovka

b)      Malé: mírně prokrvená duhovka

Barva a kresba a jejich rozdělení:

1.       Bělouš žlutopruhý je čistě bílý, jen přes křídla má dva úzké, dobře protažené pruhy. Zobák je bílý s narůžovělým nádechem, obočnice narůžovělá. Drápky světlé.

Vady hrubé: tmavá obočnice, žlutá nebo červená duhovka, tmavý zobák, vadná barva a kresba pruhů, zbarvený krk a hlava.

Vady malé: tmavší drápky, přerušované pruhy, několik barevných pírek za krkem a mírně prokrvená duhovka.

 

2.       Žanžík žlutý: má základní barvu bílou s citronovým nádechem. Křídla zdobí dva přesně ohraničené a dobře protažené pruhy sytější barvy. Toutéž barvou jsou zdobena prsa a krk. V okrajích splývá do ztracena se základní barvou peří. Hlava je světlejší. Zobák je bílý s narůžovělým nádechem, obočnice narůžovělá, drápky světlé.

Vady hrubé: tmavý zobák nebo obočnice, žlutá nebo červená duhovka, železitá nebo namodralá barva.

Vady malé: tmavší hlava a drápky, mírně prokrvená duhovka

 

3.       Bělouž červenopruhý: je čiště bílý, jen přes křídla má dva červené, přesně ohraničené a dobře protažené pruhy. Zobák je černý, obočnice podobající se barvě černé gumy. Drápky jsou černé.

Vady hrubé: žlutá nebo červená duhovka, vadná barva a kresba pruhů, zbarvený krk a hlava.

Vady malé: našedlý zobák, světlejší drápky, mírně prokrvená duhovka nebo duhovka tmavší, několik barevných pírek za krkem a lehce přerušované pruhy.

 

4.       Žanžík červený: má základní barvu bílou s načervenalým nádechem celkového opeření. Křídla zdobí dva přesně ohraničené a dobře protažené pruhy syté červené barvy. Na celém obvodu krku a prsou je sytější červená barva, která v okrajích splývá do ztracena se základní barvou peří. Hlava je světlejší. Zobák je černý, obočnice tmavá, černé gumě se podobající, drápky jsou černé.

Vady hrubé: žlutá nebo červená duhovka, červené obočnice, světlý zobák, příliš tmavá a železitá barva.

Vady malé: našedlý zobák, mírně prokrvená duhovka nebo duhovka tmavší a světlé drápky.

 

5.       Bělouš černohrotý: má základní barvu  bílou, hroty křídel a ocas jsou černošedé, ocas je zdoben tmavším pruhem. Zobák je černý, obočnice černé gumě se podobající, drápky jsou černé.

Vady hrubé: červená duhovka, světlý zobák, červená obočnice.

Vady malé: našedlý zobák, světlejší drápky, lehce žíhaná pera v ocase, několik barevných pírek kolem krku, hlava lehce stříknutá barevnými pírky.

 

6.       Bělouš černopruhý: je čiště bílý, jen přes křídla má dva přesně ohraničené a dobře protažené černé pruhy. Hroty křídel a ocas jsou černošedé, ocas je zdoben tmavším pruhem. Zobák je černý, obočnice  černé gumě se podobající, drápky jsou černé.

Vady hrubé: červená duhovka, červená obočnice, světlý zobák, vadná kresba a barva  pruhů, bílá pera v ocase a letkách, barevný krk a hlava.

Vady malé: našedlý zobák, světlejší drápky,lehce bílé žíhaná pera v letkách a ocase, několik barevných pírek kolem krku a lehce stříknutá hlava, mírně prokrvená duhovka.

7.       Modrý černopruhý: má  základní barvu světle modrou, na prsou a krku kovově zelený lesk, křídla jsou zdobena dvěma černými, přesně ohraničenými a dobře protaženými pruhy. Letky jsou černé, ocas modrošedý a je zdoben širším pruhem. Zobák je černý, obočnice tmavá, černé gumě se podobající, drápky černé.

Vady hrubé: příliš tmavá nebo narezlá modř a rezavé pruhy.

Vady malé: světlejší zobák a drápky, mírně prokrvená duhovka, světlejší obočnice, tmavší duhovka.

Odchov se kroužkuje č.II

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA